Slovníček pojmů v úsporách energie :

Biomasa

Hmota organického (rostlinného nebo živočišného) původu, která vzniká díky dopadající sluneční energii. Pro energetické účely se využívá cíleně pěstovaná nebo tzv. odpadní biomasa (např. zbytky ze zemědělské, lesní či potravinářské výroby).

Bioplyn

Vzniká při rozkladu organických látek (hnůj, zelené rostliny, kal z čističek) v uzavřených nádržích, bez přístupu kyslíku. Obsahuje 55–70 % objemových procent metanu. Bioplyn se vyrábí a poté i energeticky využívá (spaluje) v bioplynové stanici.

Blower-door test

Test vzduchotěsnosti budovy. Používá se pro ověření kvality provedení stavby nízkoenergetického nebo pasivního domu, pro které je vzduchotěsnost důležitou podmínkou. Po uzavření všech otvorů (oken, dveří, komínových průduchů apod.) se do otvoru vstupních dveří instaluje ventilátor a zbývající prostor dveří se zakryje fólií. Ventilátor dům "napumpuje" vzduchem a měří se rozdíl tlaků uvnitř a venku.

Energetické konzultační a informační středisko (EKIS)

Poradenské středisko EKIS poskytuje bezplatné energetické poradenství pro veřejnost. Poskytovány jsou osobní konzultace ve stanovených konzultačních hodinách (pondělí a středa 13-17 hod., po předchozím objednání), on-line konzultace přes poradnu www.i-ekis.cz, případně konzultace po telefonu. Na činnost středisek EKIS, kterých je zhruha 40 a jsou rozmístěna po celé ČR, finančně přispívá Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Energetický audit

Zjišťuje způsob a míru využívání energie v daném objektu (budově, výrobním provozu atp.), identifikuje potenciál úspor energie, navrhuje možná opatření k jejich dosažení a hodnotí ekonomickou návratnost těchto opatření. Povinnost zpracovat energetický audit stanovuje zákon 406/2000 Sb. větším spotřebitelům energie. Náležitosti energetického auditu podrobně upravuje vyhláška 213/2001 Sb. a její novela č. 425/2004 Sb. V praxi bývá energetický audit vyžadován také při žádosti o dotaci či úvěr na financování energetického projektu (např. zateplování budovy, instalace obnovitelného zdroje energie apod.).

Energetický štítek obálky budovy

Grafické vyjádření stavebně-energetických vlastností konstrukcí domu a je obdobou energetického štítku používaného u elektrospotřebičů. Energetický štítek obálky budovy definovaný revidovanou normou ČSN 730540-2:2007 klasifikuje budovy podle průměrného součinitele prostupu tepla Uem do sedmi kategorií A – G od velmi úsporných (A) až po mimořádně nehospodárné (G). Energetický štítek obálky budovy nahrazuje dříve užívaný “Energetický štítek budovy“.

Měrná spotřeba tepla

Spotřeba tepla na vytápění vztažená na metr čtverečný vytápěné plochy a rok (kWh/ m2.a).

Monitoring a Targeting

Metoda energetického řízení, pomocé které lze účinně dosáhnout významného, rychlého a zároveň dlouhodobého snížení spotřeby energií a s tím spojených nákladů, emisí skleníkových plynů (oxidu uhličitého) a dalšího znečištění.

Nízkoenergetický dům

Dům, jehož roční spotřeba tepla na vytápění nepřesahuje 50 kWh/m2 vytápěné podlahové plochy. Běžná česká novostavba spotřebuje na vytápění zhruba 100-120 kWh/ m2.rok. Nízkoenergetický dům v ČR definuje norma ČSN 73 0540.

Nízkonákladový dům

Dům s nízkými provozními náklady na energie. Nízká spotřeba energií totiž nutně nemusí znamenat také nízké provozní náklady. Nízkonákladový dům má nejenom nízkou spotřebu energií, ale také minimální náklady na provoz.

Nulový dům

Dům s nulovou spotřebou tepla na vatápění, respektive s roční spotřebou tepla nižší než 5 kWh/m2 vytápěné podlahové plochy. Běžná česká novostavba spotřebuje na vytápění zhruba 100-120 kWh/ m2.rok.

Pasivní dům

Dům, jehož roční spotřeba tepla na vytápění je maximálně 15 kWh/m2 vytápěné podlahové plochy. Běžná česká novostavba spotřebuje na vytápění zhruba 100-120 kWh/ m2.rok. Pasivní dům díky nízké spotřebě tepla zpravidla nepotřebuje obvyklou otopnou soustavu, využívá pouze pasivní solární prvky, systém nuceného větrání se zpětným využitím tepla z odváděného vzduchu (rekuperace) a malé zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot.

Pasivní dům v ČR definuje norma ČSN 73 0540. Tato norma pro pasivní dům stanovuje ještě jednu podmínku: primární energie na provoz pasivního domu z neobnovitelných zdrojů (tedy energie na vytápění, ohřev teplé vody a elektrická energie pro spotřebiče) nemá překročit 120 kWh/(m2.a). Dále se doporučuje, aby měrná tepelná ztráta budovy stanovená podle ČSN EN 832 nepřekračovala hodnotu 0,3 W/(m2.K).

Plusový dům
Dům, který během roku vyrobí více energie, než sám spotřebuje. Přebytky energie, zpravidla elektřiny, jsou dodávány do elektrické sítě.

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB)

Dokument, který hodnotí budovu z hlediska všech energií, které do budovy vstupují, tedy energie na vytápění, chlazení, ohřev teplé vody, větrání a osvětlení. PENB podrobně upravuje vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov, vydaná podle zákona 406/2006 Sb. Průkaz energetické náročnosti budovy nahradil dříve užívaný „Energetický průkaz budovy“ podle vyhlášky č. 291/2001 Sb., který však hodnotil budovu pouze z hlediska potřeby energie na vytápění.

Studie proveditelnosti (feasibility study) je spolehlivým nástrojem pro vyhodnocení podnikatelského záměru, včetně různých variant řešení a zhodnocení jejich ekonomické efektivnosti. Investorovi slouží jako podklad pro výběr nejvhodnější varianty – poskytne mu základní ekonomické a technické informace pro kvalitní rozhodnutí o investici. Studie proveditelnosti optimalizuje technické, finanční, organizační a majetkové řešení a následné provozování projektu.

Existuje-li více investičních alternativ a vypracování podrobné studie proveditelnosti pro každou z nich by bylo příliš nákladné, lze jako mezistupeň mezi studií podnikatelských příležitostí a studií proveditelnosti doporučit zpracování tzv. předběžné studie proveditelnosti (pre-feasibility study), která zhodnotí základní alternativy a parametry záměru a pomůže projekt lépe specifikovat.

Tepelná ztráta

Únik tepla z určitého objektu nebo zařízení do okolí. Jde tedy o nevyužité teplo. Tepelné ztráty lze snížit tepelnou izolací, eliminací tepelných mostů a vazeb, utěsněním objektu apod. Tepelné ztráty se zjišťují tzv. termovizí.

Vzduchotěsnost budovy

Těsnost budovy je důležitým požadavkem pro nízkoenergetické a pasivní domy. Do domu nesmí pronikat nežádoucí vzduch spárami ve stěnách, okolo oken, ze sklepa, otevřeným krbem atd., jinak dochází k nežádoucímu a zcela nekontrolovatelnému nárůstu spotřeby tepla na vytápění. Dostatečné větrání těchto budov je zajištěno tzv. řízeným větráním s rekuperací (zpětným využitím) tepla.